Přístupový most

Přecházíme k přístupovému mostu, který nejen spojuje zámek s jeho okolím, ale je také klíčovým historickým a architektonickým prvkem celého areálu. Tento most má zvláštní význam, protože nešlo jen o praktickou stavbu – byl to také symbol přechodu mezi světem běžného života a aristokratickým světem, který představoval zámek.

Při vstupu do areálu zámku Vranov nad Dyjí vás přivítá nejen výhled na nádherné panorama řeky Dyje, ale také působivý kamenný most, který je sám o sobě technickým a architektonickým skvostem. Postaven v 17. století během velkolepé barokní přestavby, sloužil jako nová, bezpečná a důstojná přístupová cesta ke zámku. V minulosti totiž nebylo jednoduché se sem vůbec dostat – terén byl prudký, zarostlý a špatně prostupný.

Most překonává hluboký příkop, který měl nejen praktickou obrannou funkci, ale i symbolickou: odděloval každodenní svět od sídla moci a šlechtického luxusu. Přechod přes most znamenal vstup do jiného světa – do světa aristokracie, bohatství a kultury. Most tak sloužil jako první architektonický dojem a měl ohromit každého příchozího.

Západní průčelí zámku
Přístupový most s dvěma příkopy.

Z technického hlediska je most založen na pevných pilířích zapuštěných do skalnatého podloží. Měří přibližně 70 metrů na délku, 4 metry na šířku a výška klenby dosahuje 6 metrů. Jeho klenutá konstrukce z místního vápence zajišťuje stabilitu i estetický soulad s okolní přírodou. V době svého vzniku byl považován za mistrovské inženýrské dílo.

Součástí přístupového systému byly dříve i čtyři dřevěné mosty, které dříve přemosťovaly obranné příkopy a propojovaly jednotlivé části areálu – od strážní věže na tzv. rondelu až po vnitřní jádro hradu. Rondel sám byl součástí důmyslného opevnění – oválná plošina chráněná silnou kamennou zdí a navazující na středověké hradby se zachovalým cimbuřím. Zdejší obranný systém byl promyšlený a pevnost takřka nedobytná.

Letecký pohled na celou délku mostu, včetně rondelu.

Přístupovou cestu navíc střežila mohutná válcová věž, pravděpodobně sloužící jako útočiště a obranný prvek, zajišťující palbu z různých směrů. Jižní strana – nejzranitelnější část celého areálu – byla kryta několika obrannými liniemi, včetně tzv. Vraní věže a podkovovitého barbakánu. Ve „předním hradě“ se navíc dochovalo i středověké teplovzdušné vytápění z 15. století – další důkaz promyšlenosti a pokročilé techniky.

Most i přilehlé opevnění byly úzce spojeny s ambicemi rodu Althannů, tehdejších majitelů zámku, kteří chtěli nejen zvýšit obranyschopnost sídla, ale i pozvednout jeho prestiž. Most tak není jen cestou přes příkop – je důkazem síly, bohatství a kultivovaného vkusu těch, kdo Vranov přetvořili v barokní perlu.